Prosetínská žula

Skutečská žula těžená v lomě Prosetín je obecně považována za jeden z našich technologicky nejkvalitnějších granitů. Prosetínské lomy jsou zajímavé však i petrograficky - a to výskytem velmi nápadných hypabysálních poloh, žil, bílých a růžových aplitů. Máme-li tedy jak z hlediska kamene jako materiálu ve stavbách, tak z hlediska nauky o horninách zajímavý lomový prostor, je správné podívat se na tento kámen i z pohledu regionální geologie.

Skutečská žula je materiálem železnohorského plutonu. Železnohorský pluton je součástí bohemika, středočeské oblasti variského fundamentu Českého masivu. Sám o sobě je velmi složitým tělesem, tvořeným chemicky silně diferencovanými, tj. od kyselých po bazické, intruzivními horninami. Vlastní intruze těchto hlubinných vyvřelin dnes vytváří východní část Železných hor, okrajového celku Českomoravské vrchoviny.

Tento modrošedý, leštitelný, tvrdý a odolný jemnězrnitý kámen je variského stáří a vznikl v etapě extenze (rozpínání) zemské kůry ve vyšším spodním karbonu a svrchním karbonu mladších prvohor (svrchního paleozoika) - počítejme tedy, že má stáří 340-300 milionů let. Diferenciace plutonu, zahrnující horniny od granitového až po gabrové složení, však zákonitě navozuje myšlenku nesousvislého sledu intruzí, kdy by tedy různým typům hornin mohlo odpovídat stáří i ve větších časovém rozpětí. Skutečností ale zůstává, že vlastní skutečská žula je na současném stupni poznání z pohledu vývoje celého plutonu považována za středně variský granodiority právě výše uvedeného stáří.

Faciálně je skutečská žula coby granodioritové těleso tělesem různorodým, takže ani v rámci tohoto tělesa není jisté, že pochází jako celek z jediného magmatického zdroje. Celý železnohorský pluton je přitom hlavním plutonickým komplexem Železných hor a svou plochou 200 km2 tvoří morfologicky výrazné těleso na jihozápad od rozsáhlých oblastí České křídové tabule.
Prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.
Ústav geologie a pedologie
Lesnická a dřevařská fakulta
Mendelova univerzita v Brně